Co v evropských dějinách způsobila blecha? Kdy se parazit stane Robinem Hoodem? Jaký vliv měli cizopasníci na pohlavní rozmnožování? Proč je muňka ohrožený druh? Jak motolice řídí mravence a proč dělá toxoplazmóza z myši sebevraha? „K parazitům je nutné mít za určitých okolností respekt, ale v našich končinách vůbec není důvod bát se jich přespříliš,“ říká doc. RNDr. JAN VOTÝPKA (46), Ph.D., parazitolog z Přírodovědecké fakulty UK, expert na parazitický hmyz a spoluautor knihy O parazitech a lidech. Svět cizopasníků v jeho podání je fascinující, i když se při čtení možná budete trochu ošívat.
Rozhovor vychází dnes v časopise TÉMA. A jedna pasáž pro vyvolání akutního svědění: zde :)))
Jste spoluautorem knihy O parazitech a lidech, a když jsme si povídali o motivaci, proč jste tuhle populárněvědeckou knížku napsali, říkal jste, že se v posledních letech často setkáváte s přehnaným a většinou nesmyslným strachem Čechů z parazitů. Že je jim třeba spousta šarlatánů schopná namluvit, že mají v těle, dokonce i v mozku, parazity, které je třeba odstranit, a to různými způsoby, v krajním případě i pomocí bazénové dezinfekce. Chtěli jste tedy laikům přiblížit skutečný svět parazitů. Zásadní otázka tedy zní: Je v Česku, co se týče parazitů, vůbec čeho se bát?
Pouze a jedině klíšťat. Ty neublíží sama o sobě, ale bohužel přenáší ty dvě ošklivé infekce, i když nově se k nim připojuje i anaplazmóza. Navíc se u nás pozvolna šíří i klíšťata zvaní pijáci (najdipijaka.cz), která šíří další infekci, babeziózu, ale ta je problémem hlavně pro psy. Z hlediska jakéhokoli z těchto patogenů přenášených klíšťaty ale není žádná výhra dostat se do člověka, člověk je pro ně slepá větev.
Protože přisaje-li se klíště na člověka, čeká ho smrt.
A patogen, který používá klíště jako transportní prostředek, se nemůže šířit dál. Ale nechci vůbec zlehčovat tyto nemoci, sám jsem prodělal klíšťovou encefalitidu a nevzpomínám na to rád. Takže ano, nebezpečná jsou klíšťata, ale od jiných parazitů nám tady nic moc nehrozí, bohužel ten strach mají na svědomí už zmíněné pověry, mýty a často i vypočítavost různých léčitelů.
Takže parazité jsou člověku jen nepříjemní. Třeba taková veš dětská…
Roup dětský je taky nemilý, své jméno nemá náhodou, samičky roupů opravdu způsobují, že jsou děti neposedné a zlobivé. Ano, veš dětská svědí a nevypadá hezky, ale skutečný problém i historicky znamenala veš šatní, jiná liga! V našich současných hygienických podmínkách se s ní nesetkáváme, ale v chudém, rozvojovém světě stále roznáší celkem nebezpečná onemocnění, třeba skvrnitý tyfus. Veš šatní byla ta veš, kvůli které se za války odvšivovalo, to ona přenášela třeba zákopovou horečku nebo tyfus a zabíjela vojáky, zajatce i lidi v koncentračních táborech a ghettech.
A pak ještě existuje jedna veš. Muňka.
Ale je dnes tak vzácná, že bych klidně vyhlásil soutěž o to, kdo ji uloví!
Ve vaší knize konstatujete, že s módou depilace okolí pohlavních orgánů se z takzvané filcky stal ohrožený druh.
Ano. Lidé dostávají dotace na chov všeho možného, na chov lokálních plemen králíků nebo na záchranu ohrožených druhů, ale chudák veš muňka má smůlu. Ale to je ten náš pohled na ochranu, chránit budeme to, co se nám líbí… ale veš má stejné právo na život, jako nosorožec! Každý tvor, i veš má nějakou svou funkci v ekosystému a každý druh je důležitý z pohledu biodiverzity. Žádný pánbůh tady nenadělal tvory „dobré“, aby pomáhali, a žádný čert tvory „zlé“, aby škodili. Ne. Evoluce umožnila všem těmto druhům vývoj a život. Bylo by divné, nepatřičné, kdyby nebyli, každý druh má nárok na existenci, ne jen ten, který se nám líbí. Kdo by o tom rozhodoval? Hlasování? Motýl se líbí většině lidí, tak ho necháme bejt… pavouk je ošklivej, tak ho zahubíme?
Rozumím. Zmínil jste funkci parazitů v ekosystému, oni umí vyvážit situaci v momentě, kdy by se mohl nějaký dominantní druh třeba přemnožit a vytlačovat jiné druhy, ne?
Jistě. Když se to začne dít, přijdou parazité, Robinové Hoodové, kteří „bohatým berou“, a tím „chudým dávají“ možnost přežít. Starají se o rovnováhu. Existují i projekty, které s takovou funkcí parazitů počítají uměle. Nevadí, když trochu odbočím k botanice?
Aspoň mě přestane svědit celej člověk…
Tak jo. Existuje zajímavý projekt Motýlí dálnice. Kolem dálnic jsou obrovský plochy, které nemohou být využity jako zemědělské plochy, ani k výstavbě, jsou to jen valy s trávou a houštím, vysévají se tam takové ošklivé směsi trav, které se musí pořád sekat a sekat. Padne na to hodně peněz a vůbec to není hezký. A projekt Motýlí dálnice je založený na tom, že se v těch místech vyseje parazitická kytka, kokrhel, která začne parazitovat traviny a odsává jim z podzemí části živiny. Napadená tráva je pak polochcíplá, žije, ale nedominuje. Uvolní místo, kde se začnou množit kytky, které by jinak neměly šanci, a kvetou, lákají motýly… Výsevem jednoho cizopasníka se promění celý ekosystém. Je to ekonomicky výhodné a vypadá to krásně. Ale nedaří se to prosadit – asi za tím stojí nějaká „sekací lobby“.
Archiv Jana Votýpky
Parazité svým způsobem donedávna regulovali i lidstvo proti přemnožení. Dá se to tak říct?
Dá, pokud parazita budeme chápat v tom obecnějším pojetí, tedy i jako bakteriální a virové patogeny působící vážné infekce. Ty udržovaly lidstvo v „přiměřeném“ počtu. Proto taky dřív existovala nadprodukce dětí, ženy jich porodily osm, deset, ale jen dvě tři měly šanci dožít se dospělosti. A když jsme do tohoto systému vnesli moderní způsob léčby, šla dětská úmrtnost dramaticky dolů a ženy se tomu také přizpůsobily a rodí teď méně dětí. Ve většině rozvojových zemí se ale porodnost nesnížila, došlo tak k populační explozi. Ta sice v poslední době malinko zpomaluje, ale nikoli dostatečně. Mimochodem až do druhé světové války platilo, že ve válečných dobách zahynulo víc lidí následkem infekčních nemocí, než kvůli samotným válečným zraněním. Až v druhé světové válce se lidstvo začalo efektivně vybíjet samo.
Který parazit podle vás napáchal největší škody v historii Evropy?
Blecha. Evropa byla v minulosti ovlivňována vlnami morových infekcí a patogenní bakterii působící mor na člověka přenesla právě blecha. V počátcích epidemie pak původce infekce mezi lidmi šířila rovněž blecha, pak se ale začal mor šířit rychle z člověka na člověka jako kapénková infekce. Blecha tak zcela zásadně ovlivnila evropské dějiny a je zodpovědná třeba za rozpad velkých imperií a vznik národních států. Ale abychom se na to podívali trochu veseleji, díky parazitům máme taky sex.
Jak je to s tím sexem? A spoustu dalších podivností ze světa parazitů se dozvíte v časopise Téma. Koupit se dá třeba TADY
