Procházela jsem si seznam svých loňských rozhovorů, je to tak pestrý, tolik chytrých, vtipných, milých, zajímavých lidí… to byla radost, fakt! A jelikož dost flákám tenhle web, rozhodla jsem se frknout na nástěnku přehled rozhovorů pro Deník N pěkně na hromádce.
Díl první Kultura, či jak to souhrnně nazvat.
Za divadlo…. Zdeněk Svěrák, Zdena Procházková, Martin Myšička, Marek Daniel, Pavel Liška, Kateřina Jonášová, Rosťa Novák a Štěpán Kubišta, v roce 2018 ještě Petr Štědroň
Za muziku… Michal Prokop, Lenka Dusilová, Luboš Andršt, Michal Pavlíček, Vladimír Mišík
Za TV, média, seriály... Dan Přibáň, Kamila Zlatušková, Ivan Zachariáš, v roce 2018 Jakub Szántó
Za literaturu… Petra Hůlová, Kateřina Tučková
Za fotky, grafiku, výtvarno… Jan Dobrovský, Vladimír Birgus, Jakub Čech, Tomáš TMBK Břínek
Tady jsou…
Zdena Procházková
„Mám různé bolístky…, ale snažím se opravdu žít, ne jen živořit,“ říká dvaadevadesátiletá Zdena Procházková. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Po našem rozhovoru odjížděla dvaadevadesátiletá Zdenka Procházková točit seriál do Vídně. Aktivní dáma si nehraje na kdyby a netopí se v nostalgii. Svého prvního muže, herce Karla Högera, milovala, ale „svobodnou“ a sebevědomou ženou a herečkou se stala až ke konci manželství. Ostatně, k lásce, sexu a manželství dnes zaujímá velmi liberální postoj. „Opravdová láska je v něčem jiném než v sexu. Když se o někoho postarám, když se neštítím ho umýt, utřít. Když mám někoho ráda a nechci ho ztratit, jsem schopná pro toho člověka udělat všechno. A když už mě neláká sex, proč by on nemohl mít sex s někým jiným?“
„Někdejší pocit bezmoci si našel cestu jinudy, skrze psaní,“ říká Kateřina Tučková. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N
Čerstvá držitelka Ceny města Brna, spisovatelka a kurátorka Kateřina Tučková dokončuje šest let po vydání Žítkovských bohyní další knihu. Leitmotivem její tvorby je napravování křivd minulosti, v rozhovoru se vrací až ke kořenům své „motivace“. Do dětství v atmosféře domácího násilí. „Byla jsem zkrátka holka, která stála a koukala se, jak jí řežou maminku, ale nemohla s tím nic udělat. Tak teď můžu, i když místo oběti už naštěstí zaujímá někdo jiný.“
Michal Prokop
Oceněný Michal Prokop byl dlouhá léta v politice. „Je to profese, musíte se ji učit, nestačí takový to: ´Chci, aby se nám všem dařilo dobře a měli jsme se rádi.´ To je dost naivní. Politika je koncentrovaný konflikt.“ Foto: Gabriel Kuchta Deník N
Michal Prokop, zpěvák a frontman kapely Framus Five, v pondělí vstoupil do Síně slávy české populární hudby. V bilančním rozhovoru pro Deník N vzpomíná na vrcholy i propasti své kariéry, na deprese, které měl, když se živil jako „křoví“ Karla Gotta a Hany Zagorové (která mu pak šla na svatbě za svědka), i na podlomená kolena před vyprodanou Lucernou po návratu z politiky. „Politika dneska? Vůbec mě ten stav netěší, ale na druhou stranu nepropadám té skepsi, že všechno je strašná mizérie.“
Martin Myšička
„Chceme si zachovat živost a hravost vnitřního dítěte v nás, přitom ale musíme víc plánovat, dobře rozložit síly,“ říká umělecký šéf a herec Dejvického divadla Martin Myšička. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Na seriálu Zkáza Dejvického divadla se podíleli všichni herci i neherci této momentálně (hned po Národním divadle) asi nejznámější české divadelní scény. „Mirek Krobot nás vytěžil. A my jsme mu to dovolili,“ říká současný umělecký šéf Martin Myšička. Nebudí se v noci úzkostmi, že zánik skutečně přijde? Jak jako studovaný fyzik vnímá divadlo a jako herec fyziku? S jakými přízraky svádí svou vnitřní válku? Jsou herci namyšlení, spí každý s každým a jedou v drogách, jak se v seriálu tvrdí? A jak se Myšička „ovčelil“?
Petra Hůlová
Tu kruťárnu jsem trochu přepálila. Ale střílím ráda do vlastních řad, říká spisovatelka Petra Hůlová
„Nechci dělat z feminismu bubáka.“ Petra Hůlová. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N
Svůj poslední román přetavila Petra Hůlová v divadelní drama. Stručné dějiny Hnutí se budou hrát na střídačku v Německu a v pražské Komedii, kde je premiéra tento víkend. „Nechci dělat z feminismu bubáka, ale co by to mohlo přinést, pokud bychom ho chtěly do důsledku realizovat? Osahávání hranic toho, co je možné, pro nás přípustné a morální, co už je za tou hranicí, to mě baví.“ Kde leží hranice feminismu? Kdy jsou ženy „manipulující svině“? A jaké propasti hloubí víceletá gymnázia?
Dobrodruh, filmař, showman Dan Přibáň objel za dvanáct let se žlutými trabanty svět. Do kin zamířil film z jejich poslední cesty Trabantem tam a zase zpátky. Čtenáře Deníku N nechává nakouknout i tam, kde měla kamera „slepou skvrnu“. Do vyprávění o (téměř) bezstarostné jízdě osmi mužů za poslechu audioknih o (ne)výchově dětí ale prosakuje smutek člověka, který s lidmi neúnavně diskutuje na sítích o světě kolem nás. „Jsem strašně zklamaný z toho, jak lidi nemyslí. Pro politiku mi chybí zápal. Zní to blbě, ale ty lidi si nezaslouží, abych pro ně něco dělal. Na to si moc vážím svého času, než abych ho do nich vkládal. Proč bych to dělal pro někoho, kdo o to nestojí.“
Pavel Liška a Marek Daniel
Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Hrát se Luboš Andršt učil na „nejhorší desce“ B. B. Kinga. Když pak stál se svým guru na pódiu a hrál „ty jeho fórky“, bral to jako nejvyšší vyznamenání, ale zároveň se cítil jako zamlada v kuchyni, kde si dokola přehrával jeho skladby. Nenápadný muž „v pozadí“ mnoha blues/rockových formací, ale vždy nápadný a v popředí svou skvělou hrou. Vtipně, z pozice své zkušenosti a odehraných let glosuje všechny „muzikantský pindy“ a klišé. Vzpomene i na dobu, kdy „hrál písně rozleptávající jednotu pracujícího lidu“, jak říkával Milouš Jakeš.
Ivan Zachariáš
Bez vědomí. Osekal jsem to, nechtěl jsem žádnou vatu, říká režisér nového seriálu Ivan Zachariáš
Režisér seriálu Bez vědomí Ivan Zachariáš. Foto: Archiv HBO Europe
Lenka Dusilová
Lenka Dusilová, Monument/um Foto: Mona Martinů
Čtyři koncerty, čtyři památky, čtyři místa v krajině někdejších Sudet. Zpěvačka a muzikantka Lenka Dusilová se stala tváří a hlasem projektu Monument/um, který chce přivést publikum do zapomenutých míst. Na těch novodobé dějiny zanechaly spoušť, ale místní nadšenci se je snaží opravit a dát jim nový život. „Fascinuje mě, jak síla světových událostí a mocenských machinací manipuluje s životy obyčejných rodin, jak je tříští, přesekává kořeny, lidé musí opouštět místa svých rodů, ztrácí vazby a spojení,“ říká zpěvačka. Klíč k hudbě nachází i ve vlastní minulosti a své rodinné historii.
Jakub Čech
„Musí se udělat všechno pro to, aby to Petra nepoznamenalo. Ale doufám, že ostatní ten film poznamená. Já teda poznamenaný jsem.“ Zvukař Jakub Čech a představitel hlavní role Petr Kotlár. Z natáčení filmu Nabarvené ptáče. Foto: Jakub Čech
Držitel šesti Českých lvů (a několika nominací), zvukař Jakub Čech, nedržel při natáčení filmu Nabarvené ptáče jen mikrofon, ale i fotoaparát. Náš rozhovor o zvucích a zlu a zoufalství a o hvězdách a nehvězdách kolem filmu, o kterém si s jeho režisérem Václavem Marhoulem začali povídat už před devíti lety, je tak proložený souborem jeho snímků. „Když mi Václav poprvé řekl, že to chce zfilmovat, reagoval jsem, že se snad zbláznil.“
„Stojí tam jak hromádka neštěstí. V té chvíli se netočilo, byla přestávka mezi záběry. Péťa (Kotlár) se tam takhle postavil, netušil, že i teď hraje. Že hraje pro mě,“ říká fotograf filmu Nabarvené ptáče. Foto: Jan Dobrovský / 400ASA
„V tom filmu nevyhřezávají střeva, tam není zlo jednoduchý jako Belzebub. Je to zlo, které je v nás,“ říká hlavní fotograf filmu Nabarvené ptáče Jan Dobrovský. Pro Deník N vybral a okomentoval svých deset silných fotografií. Skoro tříhodinový film Václava Marhoula podle předlohy Jerzyho Kosinského zamíří do kin v září. „Když jsem šel na pracovní projekci, trnul jsem. A pak mi spadl obrovskej kámen ze srdce. Ten film je moc dobrej.“
Zdeněk Svěrák
Foto: ČTK
Divadlo Járy Cimrmana opustil další z jeho (ne)herců, Jaroslav Weigel. Nebyl jen nezapomenutelným dědem Vševědem nebo malířem Žílou, ale taky autorem všech kulis i plakátů. „Herecky, výtvarně i osobně je to nenahraditelná ztráta. On nedal z ruky něco, co bylo nepodařené. Dal tomu vždycky všechno, jak roli, tak knize nebo plakátu. Byl jsem rád, že ho máme. Už ho nemáme,“ říká v rozhovoru pro Deník N Zdeněk Svěrák.
Vladimír Mišík
Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Jeho nezaměnitelný bluesově zastřený hlas hladí už několik generací posluchačů. Vladimír Mišík desítky let zpívá navzdory těžkému astmatu. „Na koncert se musím opravdu nadopovat lékama, abych to udýchal, musím zatopit pod kotlem. Konečně jsem to dotáhl komplet: drogy, chlast a rock’n’roll,“ směje se legenda českého bigbítu. Před deseti lety ho nemoc posadila na vozíček, postavil se znovu na nohy. Do svých sedmdesáti let si myslel, že jeho táta je mrtvý, před dvěma lety objevil svou širokou americkou rodinu. Vydává nové CD Jednou tě potkám, prý nejosobnější výpověď v životě. Velmi osobní je i tento rozhovor.
Kamila Zlatušková
„Snažím se moc se neradovat, ani moc nevyšilovat, emoce si nechávám na doma.“ Kamila Zlatušková. Foto: Karolína Poláčková pro Deník N
V Brně začíná 2. ročník festivalu seriálové tvorby Serial Killer. Koncept vymyslela, projekt ze země vydupala a celou akci řídí Kamila Zlatušková. Jaké jsou trendy v seriálové tvorbě? Jaké seriály byly v životě zásadní pro ni samotnou? Dokončí dokument o svém otci, bývalém rektorovi, a jeho (už ukončeném) angažmá v politice za hnutí ANO? V rozhovoru taky s velkou dávkou sebeironie komentuje své životní eskapády včetně účinkování v doku-soap seriálu Čtyři v tom i další chvíle, kdy si od plic řekla: „Do čeho jsem to lezla, já su taková kráva!“ O svém životě a rodině už v myšlenkách píše i sitcom.
Michal Pavlíček
Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Skladatel a špičkový kytarista Michal Pavlíček zahrál spolu s mnoha jinými umělci na velkém koncertě pro Paměť národa. A tak i v rozhovoru pro Deník N zapátral v paměti a otevřeně mluví o osudech své rodiny na pozadí dějinných událostí a své vlastní historii za normalizace i v dobách svobody. Taky o ženách a múzách, kamarádech s jinými názory, o dvoufázovém otcovství, propastech v mezilidských vztazích i o nikdy neutichajícím větráku v uších. „Lidi poslouchají vaši muziku, berou si z ní emoce, něco si do ní promítají ze sebe, něco se snaží přečíst z toho, co do ní zakódujete. A já do té své vkládám svůj život. Myslím, že je dobrý se někdy i veřejně poodhalit, aby lidi měli k mé muzice klíč.“
Zdeněk Svěrák
Zdeněk Svěrák: Vadí mi, co všechno lidi snesou. Někdy mi ani humor nepomáhá
Spisovatel, scenárista a autor divadelních her Zdeněk Svěrák. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Vladimír Birgus
„
To tehdy měla být v hospodě striptérka, ale onemocněla, tak požádala tatínka o záskok,“ směje se Vladimír Birgus. „Dělám si legraci. Je to zbloudilý otužilec. Krásný je, jak si ho nikdo nevšímá.“ Praha, 1988. Foto: Vladimír Birgus
Šeď, marasmus, omšelost, alkoholismus, ztráta perspektivy. Tváře zakaboněné nebo bez výrazu. Fotograf Vladimír Birgus zachytil 70. a 80. léta v metropolích sovětských satelitů, jako byla Praha, Riga, Varšava nebo Sofie. Bez barev. Bez příkras. Život v těžkém socialismu. Život na ulicích. Mimo hřejivé pelíšky obýváků či chat. Většinu snímků na výstavě Tak mnoho, tak málo vytáhl po třiceti letech, co ležely v archivu, poprvé na světlo. Tucet z nich okomentoval speciálně pro Deník N.
Kateřina Jonášová
Kateřina Jonášová. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Téma transgender ji „pronásledovalo“ od dětství, sama prošla krizí identity, i když ženskost v ní zvítězila. Dramaturgyně Kateřina Jonášová dramatizovala pro Divadlo Na Fidlovačce slavný román Dánská dívka o ženě v mužském těle. Téma navýsost osobní. Její syn Honzík je dnes šestnáctiletou Emmou a těší se na operaci.
TMBK Tomáš Břínek
Tomáš Břínek alias TMBK. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Ve svých kolážích nakládá na všechny strany, politikům i celebritám. Ale není v tom nic osobního, tvrdí. Jediný politik, kterého opravdu nesnáší, je Tomio Okamura. Od Jiřího Ovčáčka si nechal pokřtít knihu. Tomáš Břínek alias TMBK. Svérázný chlapík, který se víc směje, než mluví, získal Křišťálovou lupu za internetovou One man show roku. Chystá „nejkontroverznější výstavu“ sezony, na kterou už v crowdfundingu vybral přes milion.
Rosťa Novák, Štěpán Kubišta
Buď Kongo, nebo Sibiř. Neregulovatelné klima a permanentně vyprodáno. Jatka78 slaví první pětiletku
Jatka78, umělecký šéf Rostislav Novák ml. (vlevo) a ředitel Štěpán Kubišta. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N
Před pěti lety obsadil Cirkus La Putyka haly č. 7 a 8 v Holešovické tržnici. V areálu někdejších jatek tak vznikl multifunkční divadelní prostor Jatka 78, otevřený všem bez rozdílu věku, barvy pleti, pohlaví i světonázoru, jak hlásala nedávná kampaň Všichni patří na Jatka. Ale ne všichni přijdou. K výročí jsme vyzpovídali principála La Putyky a uměleckého ředitele Jatek Rosťu Nováka a ředitele Štěpána Kubištu. Už jen sehnat ty dva dohromady a hlavně zastavit na hodinu nezastavitelného Rosťu se dá považovat za úspěch.
A ještě dva z roku 2018
Jakub Szántó
Po pěti letech se vrátil z Izraele, kde jako blízkovýchodní zpravodaj ČT žil i s rodinou. Nedávno vydal Jakub Szántó knihu Za oponou války, poskládanou ze vzpomínek a reportáží. V osobním rozhovoru pro Deník N vypráví o lásce k Blízkému východu a ke své rodině, o silných přátelských poutech, žurnalistice s lidskou tváří, o natáčení, které přerušila bomba, o tom, že odmítá pomáhat vyrábět z teroristů mučedníky. Ale taky o úzkostech, posttraumatickém stresovém syndromu a andělích.
Petr Štědroň
Ředitel Divadla Na zábradlí Petr Štědroň. Foto: Ludvík HradilekJiří Suchý, Václav Havel, Ivan Vyskočil, Jan Grossman, Evald Schorm či Petr Lébl. S Divadlem Na zábradlí jsou spjata jména ikonická i kontroverzní. A dějiny této malé velké české scény tvoří nezapomenutelné inscenace i mocenské převraty. „Každá etapa byla jiná, ale vždycky nesla nějakou výraznou estetiku a poetiku, byla hledačská. A snažíme se o to i my,“ říká v rozhovoru o historii i současnosti divadla a jeho osobnostech nynější ředitel a taky germanista a kunsthistorik Petr Štědroň. Pod jeho vedením sbírá divadlo ceny a mívá vyprodané hlediště.
